KARMEL

Fragment textu řeholeTEXTY Z TRADICE

V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice – minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tematických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.

Dnes slaví své 68. narozeniny bratr Prokop Zboroň O.Carm. z pražské komunity... je ve vážném stavu v umělém spánku v nemocnici... prosíme o modlitbu za něj i za celé společenství...

Odvahu, odvahu, mé dcery! Vzpomeňte si, že Bůh nikomu neukládá víc utrpení, než jaká může snést, a že Jeho Majestát stojí při těch, kdo jsou sklíčeni. Nuže, jedno je jisté, že není čeho se bát, nýbrž důvěřovat v jeho milosrdenství, které jednou odhalí veškerou pravdu (…). Když si navzájem pomůžete, pomůže vám i dobrý Ježíš, který i když zrovna spí na moři, když se zvedne bouře, utiší vítr. Chce, abychom jej prosily, a má nás tolik rád, že vždy hledá, v čem by nám prospěl. Kéž je navždy požehnáno jeho jméno, amen, amen, amen.

(Terezie od Ježíše, dopis bosým karmelitkám do Sevilly, 31. ledna 1579; D 270,2.3, pracovní překlad Vojtěcha Kohuta)

Ve středu oslavil papež František 54. výročí svého kněžského svěcení, zítra – 17. 12. 2023 – oslaví své 87. narozeniny. S vděčností za jeho službu přinášíme jeden z jeho charakteristických textů z poslední doby, text o Králi, na jehož narození čekáme…

Podle Ježíšových kritérií jsou jeho přáteli ti, kteří mu posloužili v těch nejslabších lidech. To proto, že Syn člověka je zcela jiný Král (…) Je to Král citlivý na problém hladu, na potřebu domova, Král vnímavý k nemoci a věznění: to všechno jsou stále velmi aktuální skutečnosti. Hladovějící, lidé bez domova, často oblečení, jak jen mohou, se tísní na našich ulicích: setkáváme se s nimi každý den. A co se týče nemoci a vězení, všichni víme, co znamená být nemocný, dělat chyby a nést následky.
Člověk je požehnaný, když na tuto bídu odpovídá láskou, službou – když se neodvrací, ale dává najíst a napít; když poskytuje ošacení a přístřeší; když navštěvuje; jedním slovem: když je nablízku potřebným. Ježíš, náš Král, který se nazývá Synem člověka, má své oblíbené sestry a bratry v těch nejkřehčích ženách a mužích. Jeho „královská síň“ je postavena tam, kde jsou lidé trpící a potřební. Toto je „dvůr“ našeho Krále. A styl, kterým se mají vyznačovat jeho přátelé, je jeho vlastní styl: soucit, milosrdenství a něha, které zušlechťují srdce a stékají jako olej na rány těch, kdo jsou zraněni životem.

(papež František a Mons. Paolo Luca Braida, úryvek z promluvy při „Anděl Páně“ o slavnosti Ježíše Krista Krále, 26. listopadu 2023)

titus brandsma free 1Anno Brandsma se narodil roku 1881 v nizozemském Frísku. Roku 1898 vstoupil na Karmel a jako řeholní jméno přijal jméno svého otce – Titus. Časné sliby složil v říjnu 1899, na kněze byl vysvěcen 17. června 1905. Zabýval se studiem filozofie a mystiky. Spolupracoval při zakládání katolické univerzity v Nijmegen (1923), později se stal jejím rektorem.

Ve 30. letech otevřeně kritizoval nacistickou ideologii, během okupace Holandska hájil svobodu katolického tisku a novinářské práce vůbec. V lednu 1942 byl uvězněn, 26. července 1942 byl usmrcen fenolovou injekcí v koncentračním táboře Dachau. Za blahoslaveného byl prohlášen roku 1985. V češtině je dostupný jeho životopis od autorské dvojice Scapin – Secondin (KNA 1994).

Svatořečen bude papežem Františkem v Římě v neděli 15. května 2022.

titus brandsma 2Během audience udělené prefektovi Kongregace pro kauzy svatých Marcellu Semerarovi 25. listopadu 2021 schválil papež František ke zveřejnění dekret týkající se zázraku připisovaného přímluvě bl. Tita Brandsmy (vlastním jménem Anno Sjoerd), kněze a karmelitána, který se narodil 23. února 1881 v Bolswardu v Nizozemí a byl zabit fenolovou injekcí 26. července 1942 v Dachau v Německu. Šlo o zázrak vyléčení z metastáz melanomu mízních uzlin člena karmelitánského řádu v Palm Beach v USA v roce 2004.

Zdroj: CITOC News 99/2021

... abych "Ti připravil místo" (část autografu dopisu)22. října si spolu s celou církví připomínáme svatého Jana Pavla II. (*1920, pontifikát 1978–2005). Pastýře, který s obrovským nasazením pečoval o univerzální církev. A zároveň pastýře, který s nemenším nasazením – postupně jako farář, krakovský arcibiskup i papež – osobně, konkrétně a s velkou něhou doprovázel jednotlivce.

Číst dál...

První slovo, které Bůh v rozhovoru s člověkem v Bibli používá, je „můžeš“: „Můžeš jíst ze všech stromů v zahradě.“ Bible tak ukazuje, že smyslem života je potencionalita, rozvoj, růst. „Můžeš“: to je v podstatě dekret o svobodě.
Had naopak používá jako první jiné sloveso: „Je pravda, že nesmíte?“ Představuje vztah k Bohu a k životu jako léčku zákazů. Můžeš, nebo musíš? Dvě alternativní vize víry.
„Můžete“, říká Bůh. My nepatříme nějakému zavřenému systému, kde je téměř všecko povinné a zbytek je zakázán! Jsme objevitelé cest ke spravedlnosti a kráse žití pro všechny, a ne interpreti zákazů.
„Můžeš“, říká Bůh každému.

(Ermes Ronchi /*1947/, Klíčové otázky evangelia, meditace pronesené při duchovních cvičeních pro papeže Františka a římskou kurii, 2016)

Lidi nelze milovat příliš, avšak Boha lze milovat příliš málo. On musí být na prvním místě, ne až na druhém; postavíme-li totiž na jeho místo někoho jiného, nebude to fungovat. Když si z někoho uděláme boha, když na člověka naložíme „břemena božská“, zlomí se pod nimi a my se dočkáme jen zklamání.
Mít Boha na prvním místě neznamená, že naši milovaní ztrácejí na své hodnotě; naopak nás to osvobozuje k tomu, abychom je mohli milovat více. Jakmile totiž bližní přestane být naším bohem, stane se skutečně naším bližním.

(Mary David Totah, OSB /1957-2017/, Radost z Boha)

Bože je teprv poledne
nebo pad na svět soumrak už?
Je bomba jenom velký nůž?
Poslední listí vítr rve
na dvoře z hlohů nebo se
zazelenají poznovu? řekni mi
Je kolem nebes taky kůra
jako na stromech na zemi?

Nebo jen kůry andělské
obklopují Tě v slávě Tvé?
Je oheň v srdci prázdnoty?
Jsi v prázdnotě to Bože Ty?

(Ivan Martin Jirous /1944–2011/, Magorovy labutí písně; verše z valdického vězení)

Jsem nemocná a chudokrevná a více méně upoutaná na lůžko, jak se říká, a přesto je každá minuta naplněná a plodná – jaké to teprve bude, až budu zase zdravá? Musím tě za to znovu a znovu chválit, můj Bože: jsem ti tolik vděčná, že jsi mi daroval takový život.

(Etty Hillesum /1914–1943/, deníkový zápis z internačního tábora Westerbork, 12. října 1942)

Je třeba jasně říci: jsou lidé, kteří systematicky a všemi prostředky pracují na vyhánění migrantů. A to je, pokud se tak děje vědomě a záměrně, těžký hřích. (…)
Existuje žalm, který na adresu Hospodina říká: „Na moři tvá cesta, tvé stezky na velkých vodách“ (77,20). A v jiném se zpívá takto: „Vedl svůj lid pouští, neboť jeho láska je věčná“ (136,16). Tato svatá slova nám říkají, že Bůh, aby doprovázel lid na cestě ke svobodě, sám překračuje moře a poušť; Bůh nezůstává stranou, ne, sdílí drama migrantů, Bůh je s nimi, s migranty, trpí s nimi, s migranty, pláče a doufá s nimi, s migranty. Dnes bude dobré, když se zamyslíme nad tím, že Hospodin je s našimi migranty v mare nostrum, že Bůh je s nimi, ne s těmi, kdo je odmítají. (…)
A já se vás ptám: modlíte se za migranty, za ty, kteří přicházejí do našich zemí, aby si zachránili život? A vy je chcete vyhnat.

(papež František, promluva při generální audienci 28. srpna 2024)

Připomínáme

01 úno 2025;
00:00
bl. Kandelaria od sv. Josefa, panna
15 úno 2025;
08:00 - 12:00
Setkání terciářů Olomouc-Hejčín
22 úno 2025;
15:00 - 19:00
Setkání terciářů Frýdlant n. Ostravicí
01 bře 2025;
09:00 - 13:30
Setkání terciářů Praha - Liboc
03 bře 2025;
16:30 - 19:00
Setkání terciářů Klatovy

Kalendář

únor 2025
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 1 2

Přihlášení